Jan Blažej Santini Aichel byl český barokní architekt. Postavil jedinečný poutní kostel na Zelené Hoře, zrekonstruoval mariánské chrámy v Kladrubech a Sedlci a českou krajinu obohatil i o desítky drobnějších staveb, kostelíků, kapliček, sýpek i měšťanských domů. Může být barokní živnostník v něčem inspirací tomu dnešnímu? Tady je jeho pět rad.
1. Využijte překážek.
Jan Blažej se narodil jako nejstarší syn významného pražského kameníka Santina Aichela. Kdyby nebyl na část těla ochrnutý, zřejmě by pokračoval v rodinném řemesle. Kameníkem se sice vyučil, ale jelikož na tvrdou práci fyzicky nestačil, vystudoval ještě malířství a architekturu.
To, co na první pohled vypadalo jako omezení, ho posouvalo dál, takže už ve třiadvaceti letech si úspěšně vydělával jako stavitel. A o jeho práci se toho dodnes napsalo podstatně víc než o jeho mladším bratru Františkovi, který místo něj převzal otcovu dílnu.
2. Buďte jiní než konkurence.
K hlavním Santiniho konkurentům v té době patřil původem bavorský architekt a stavitel Kryštof Dientzenhofer. Jeho monumentální a dynamický styl plně vyhovoval dobovému vkusu, proto získával řadu zakázek od církve, šlechty i bohatých měšťanů.
Santini se mohl přizpůsobit zdobnému a těžkému baroku. Místo toho ale přišel s vlastním osobitým stylem, zvaným barokní gotika. Jeho tvorba je lehká, světlá, vzdušná, a především na první pohled rozeznatelná od staveb jeho současníků.
3. Stůjte si za svým.
Na rozdíl od děl některých jeho současníků nebyla Santiniho tvorba ve své době přijímána jednoznačně. Zatímco někteří ho už za života oslavovali, pro jiné byl zkrátka příliš nekonformní.
Místo aby podlehl dobové módě, svůj osobitý přístup dále rozvíjel. A pouštěl se i do technicky náročných zakázek, od nichž jiní stavitelé dávali ruce pryč. Příkladem mohou být jeho samonosná schodiště, nebo konvent kláštera v Plasech, který dodnes stojí na 5100 dubových kůlech, zalévaných vodou z říčky Střely.
4. Najděte si správné zákazníky.
Přesněji řečeno takové, kteří vaši práci dokážou ocenit. I když Santini vytvořil i několik šlechtických paláců a dalších světských zakázek, většinu svých děl realizoval na objednávku mnišských řádů, zejména cisterciáků a benediktinů.
Kláštery v době baroka zažívaly ekonomický vzestup a investovaly značné prostředky do zvelebování kostelů, konventů, hospodářských dvorů a dalších nemovitostí. Spokojení opati nešetřili chválou ani penězi a neváhali Santiniho doporučit dalším řádovým domům. Díky tomu neměl po celý aktivní život nouzi o práci.
5. Berte v úvahu souvislosti.
Řada Santiniho staveb dodnes inspiruje architekty a vzbuzuje obdiv i u laické veřejnosti. Je tomu tak zejména díky autorovu smyslu pro harmonii a znalostem proporcí, geometrie, numerologie a matematiky.
Tam, kde se ostatní zaměřovali na jednotlivosti, viděl Santini vzájemné vztahy. Každý prvek interiéru jako by komunikoval s ostatními, budovy vytvářejí logické a provázané celky a každá stavba harmonicky zapadá do kontextu okolní krajiny.
Najděte si svůj osobitý styl, nebojte se za ním stát a dívejte se na svou práci v souvislostech. Třeba to také někdo ocení i za tři sta let…