Začínáte podnikat. Tak si založíte s. r. o. a říkáte si, že teď už bude všechno v pohodě. Ale je to skutečně tak? Založení firmy s sebou totiž nese i určitá rizika a složitosti. A jsou věci, na které se v rámci s. r. o. určitě vyplatí dávat pozor. Které to jsou? To řešíme v novém díle videosérie Marketingové bludy s daňovou poradkyní Zuzanou Bartůškovou.
Pokud raději čtete než sledujete video, tady najdete stručný přepis.
Čím se s. r. o. z účetního hlediska liší od fyzické osoby?
V praxi dělá největší problémy fakt, že s. r. o. nejste vy, je to samostatný subjekt. Zejména podnikatelé, kteří přecházejí z OSVČ, mají problém si zvyknout na to, že si nemohou koupit něco pro osobní spotřebu, vybrat si z bankomatu, nebo třeba zaplatit firemní kartou nákup v samoobsluze. I když firma je vaše, ty peníze vaše nejsou. Je to jako sahat do kapsy svému šéfovi.
Ze s. r. o. se vůbec velmi obtížně dostávají peníze na každodenní živobytí. Právnické osoby jsou stavěné na to, že vytvoří nějaký zisk, který se na konci roku rozdělí. Ne že z toho každý měsíc berete peníze na útratu.
Druhá věc, kterou je dobré si uvědomit, je, že podnikatel je ve vlastním s. r. o. v postavení zaměstnance. Což je vlastně divné, protože jste ten, kdo to řídí, a zároveň jste tam de facto podřízeným.
Pak jsou tu další praktické věci, například že musíte vést podvojné účetnictví, nebo řešit vybírání zisku. Také většina postupů je u firmy složitější než u fyzické osoby. Byrokracie je větší, navíc tam neexistují žádné výdajové paušály. Účetnictví je potřeba se věnovat každý měsíc, a i administrativy je prostě více.
Proč je vlastně zakládání firem pro lidi tak lákavé?
Důvodů je nejspíš několik. Předně – zřídit si s. r. o. je dneska velmi jednoduché. Stačí dojít za notářem a do vybrané banky, kde vám založí účet. Firmy, které se zabývají zakládáním společností, to navíc ve svých PR kampaních často prezentují tak, že s. r. o. má jen samé výhody, a o nevýhodách moc nemluví. K tomu je potřeba dodat, že s. r. o. je velmi jednoduché založit, ale dost obtížné zlikvidovat.
Občas se setkávám i s daňovými bludy, kdy lidé mají dojem, že v s. r. o. uplatní i to, co si jako OSVČ nemohli dovolit. Jako by daňová pravidla pro firmy byla jiná než pro živnostníky. Další oblíbený mýtus je, že zejména ve velkých městech žádné daňové kontroly nechodí, takže si v podstatě můžete dělat, co chcete, a nikdo na to nepřijde.
Spousta lidí navíc ještě pořád vnímá firmu jako „opravdové podnikání“, zatímco fyzická osoba je jenom taková „hra na byznys“.
TIP: Další argumenty, proč nezakládat firmu, předkládá na blogu Navolnenoze.cz Jan Řezáč.
Kdy skutečně dává smysl založit s. r. o.?
Především v situaci, kdy váš byznys model počítá s tím, že máte firmu, která tak také navenek působí.
To může být relevantní třeba když:
- spolupracujete s velkými firmami. Jsou typy byznysů, kde například marketingová agentura působí mnohem lépe než marketingový specialista – OSVČ.
- obchodujete se zahraničím. Zatímco naše OSVČ je trochu jiná než v jiných státech, s. r. o. fungují všude na světě plus mínus podobně. Vaši zahraniční obchodní partneři tím pádem vědí, že od vás mohou žádat nějaké výkazy a výsledky. A to pro ně představuje určitou stabilitu a jistotu.
- chcete mít zaměstnance. To sice můžete i jako OSCČ, ale jednak je tam větší riziko, jednak to může mít negativní vliv na pracovní vztahy. U fyzické osoby je mnohem větší sklon to vnímat, jako že jsme kamarádi. Naproti tomu ve firmě je snazší si držet pozici šéfa a oddělit osobní vztah od toho byznysového.
- potřebujete řešit spolupráci více podnikatelů na jednom projektu.
- máte velkou odpovědnost za vady, za škodu, nebo podepisujete dohodu o mlčenlivosti (NDA) s velkou pokutou. V tom případě dokáže s. r. o. trochu odstínit následky.
- se hlásíte do výběrových řízení, kde je právnická osoba podmínkou účasti.
Jsou typy lidí, pro které se s. r. o. hodí víc než pro jiné?
Určitě ano. Hodí se zejména pro lidi, kteří mají rádi strukturu a řád, rádi oddělí svůj byznys od své osoby a pravidla jim působí spíš radost, než aby je svazovala. Z hlediska typologie podle živlů jde o lidi, kteří mají převahu země. Naopak lidé s převahou vzduchu a někdy i ohně bývají mnohem spokojenější jako OSVČ. Pravidla je dusí natolik, že jsou schopni dokonce přivést svoji firmu ke krachu.
Jaké jsou jiné možnosti než s. r. o.?
Pokud podnikáte sami za sebe, základní alternativa je OSVČ. Ani se moc nevyplatí přemýšlet o něčem jiném. S výjimkou specifických oborů je nejlepší začít jako OSVČ, a teprve když se to osvědčí, případně založit s. r. o.
U spolupráce více podnikatelů se variant nabízí víc. Buď se mohou domluvit na společném projektu a fakturovat buď každý zvlášť, nebo přes jednoho z nich. Druhá možnost, dnes už ale spíše přežitá, je společnost fyzických osob (dříve se tomu říkalo sdružení).
Pak se ještě nabízí veřejná obchodní společnost – v. o. s., což je právní forma, kterou velmi často používají ke spolupráci například právníci. Je to takový přechod mezi fyzickou osobou a firmou. V některých věcech je to pružnější – například u rozdělování zisku se nemusí svolávat valná hromada. Na konci roku se vypočítá zisk a ten se podle předem dané dohody rozdělí mezi společníky. Každý si pak tu svoji část zdaní ve svém vlastním daňovém přiznání fyzické osoby. Tím pádem se na to vztahují různé odpočty, hypotéky, dary, životní pojištění a podobně.
Co se dá doporučit lidem, kteří uvažují o založení s. r. o.?
Určitě bych doporučila nespoléhat jen na články na internetu, ale domluvit si konzultaci u tzv. svaté trojice: právník, daňový poradce a marketingový poradce. Každý má jiný vhled do problému. Peníze investované do konzultací se většinou bohatě vrátí tím, že si právní formu nastavíte tak, aby vám dobře fungovala.