Jste nezávislý profesionál čili volnonožec, ale navenek se snažíte vypadat jako firma? Pak se pravděpodobně připravujete o jednu z největších marketingových výhod, kterou samostatné podnikání má. Totiž možnost být v podnikání sám sebou.

Nejvíc je to zpravidla vidět na webu, kde o sobě mluvíte zásadně v množném čísle. Sekce „o mně“ se jmenuje „o nás“. A i v textu je to samé „nabízíme“, „poskytujeme“, „zajišťujeme“, „zasíláme“, „fakturujeme“ a „kontaktujte nás, brzy vám odpovíme.“

Ve svých marketingových materiálech o sobě uvádíte jen minimum informací. Ty profesní sdělujete neurčitě („Máme 12 let zkušeností v oboru.“), ty osobní, třeba co vás baví nebo kdo jste, si pro jistotu necháváte pro sebe úplně. Taktéž na webu nikde nemáte svoji fotku. A když, tak vám na ní není dobře vidět do obličeje.

Namísto vlastního jména používáte vymyšlenou značku. S jejím názvem jste si zaregistrovali doménu, nebo dokonce založili s. r. o., ve kterém jste ale jediným jednatelem i společníkem.

Proč tolik živnostníků stále volí stejnou strategii? Mě napadají tři důvody.

1. Chcete se dostat k větším zakázkám

Tenhle nápad má rozhodně logiku. Jako firma si sáhnete na zakázky, na které byste jako volnonožec neměli šanci. A snáze uspějete i ve výběrových řízeních.

Přesně to se mi povedlo na začátku samostatného podnikání, kdy jsem získala kontrakt na PR služby pro poměrně velkou telekomunikační společnost. Ale z úspěchu se velmi rychle stalo rozčarování.

„Firemní“ image totiž v zákazníkovi vzbuzuje očekávání, která ve skutečnosti nedokážete naplnit. Třeba že zvládnete větší objem práce, než na co stačí jedna hlava a jedny ruce. Nebo že někdo jiný bere telefony a je schopný zaskočit, když vy máte dovolenou.

2. Máte pocit, že takhle se to dělá

Kořeny téhle pověry bych nejspíš hledala někde hluboko v 90. letech. Být OSVČ se tehdy nenosilo. jedinou cestu k důvěryhodnosti představovalo být firma. Ten stav vlastně neměl ani kloudné pojmenování. Názvy jako nezávislý profesionál, freelancer nebo volnonožec se začaly používat až později.

Také platilo, že profesní a soukromý život je potřeba striktně oddělit. A nic privátního do byznysu nevnášet. Vznikl tím jakýsi mýtus profesionála, který nejí, nemá děti, koníčky ani vztahy. O domácích mazlíčcích nemluvě.

Samostatné podnikání ale od té doby urazilo docela dlouhou cestu. Mezi freelancery se rozvinula řada uznávaných expertů a osobností. A volnonožectví se stalo plnohodnotnou kariérní volbou.

3. Bojíte se jít s vlastní kůží na trh

Podnikání je cesta osobního růstu. A tak nám často aktivuje hluboce uložené strachy a obavy. V tomhle případě ten úplně základní. Totiž, že nejsme dost dobří. Že naše schopnosti a dovednosti nejsou dostatečné, takže se musíme schovávat za značku, firmu a tým.

Strach můžete mít také z toho, co o vás řeknou lidé. Jak vás budou vnímat vaši příbuzní, známí nebo sousedé. Že vám někdo bude závidět, pomlouvat vás, posprejuje vám výlohu nebo vám hodí do schránky či na Facebook nenávistný komentář.

Autenticita je konkurenční výhoda

Výše popsané se samozřejmě může stát a stává. Podle mě se ale vyplatí zariskovat. A to, že jste sami sebou, ve svém podnikání použít.

„Nikdo jiný není vy. A v tom je vaše síla. Váš styl, způsob, jakým podnikáte, i vaše výstřelky – to všechno vás odděluje od konkurentů, kteří nabízejí tu samou věc. Jak vás klienti poznávají lépe, jejich důvěra ve vás roste. A důvěra je všechno, pokud chcete získávat nové klienty a udržet si ty stávající.“ Louise Henry

Jste totiž jedinečnou kombinací vědomostí, znalostí a vlastností, kterou nikdo jiný nemá a ani nedokáže přesně napodobit. Použijte svou osobnost jako základní kámen, a postavte na něm svůj byznys.

Začít můžete postupně, malými kroky. Třeba tak, že všechna „my“ na webu přepíšete na „já“. Přidáte svoji fotku nebo doplníte váš životopis něčím, co vás baví.

Pokud hledáte svůj první krok, přijďte se o něm poradit. Protože to je zase základní kámen mého podnikání. Pomohu vám vykouzlit úspěšný byznys, ve kterém můžete být sami sebou…

 

Foto Evan Clark,  Unsplash