Taky jste sledovali pořad Ano, šéfe! na TV Prima? Já docela pravidelně. Pokud si říkáte, co má ten plešatý pán v rondonu, který na obrazovce pobíhá po kuchyni a mluví sprostě, společného s marketingem, budete se nejspíš divit. Některé z jeho hlášek se dají brát jako velmi účinná doporučení. A to, i když zrovna nepodnikáte v pohostinství. Mimořádně inspirativní jsou třeba tyhle tři.

Jídelní lístek není Vojna a mír.

Proto by neměl být zbytečně rozsáhlý. Na případného hosta možná udělá dojem, že umíte uvařit 80 jídel. Těžko vám ale uvěří, že na tohle všechno máte čerstvé suroviny.

Přílišná rozmanitost nedělá dobrotu ani v regionálních chutích: kung-pao, mexické tortilly, italské těstoviny, maďarská klobása a česká svíčková se šesti by se prostě neměly potkat na jednom papíře.

Místo na množství se proto vyplatí soustředit na kvalitu. Stručné menu je jednodušší na přípravu a především nenechá zákazníka na pochybách, jestli jste restaurace čínská, nebo jičínská.

V ostatních oborech drobného podnikání je obdobou jídelního lístku nabídka produktů a služeb. Pokud je příliš široká, aby oslovila každého, nakonec nebude pro nikoho.

Zejména jste-li živnostník nebo nezávislý profesionál, raději dělejte pořádně jednu věc, než od všeho trochu. Zákazníci si vás najdou. A za přesně zacílené služby si budou nejspíš dokonce ochotni i připlatit.

Když chcete oblohu, podívejte se z okna.

Ozdobit talíř trochou více či méně oschlé zeleniny je v českých restauracích zaběhnutá klasika. Zákazníka ale mnohem víc zajímá prostředek talíře – jeho okraji sotva věnuje pozornost.

Nějaká ta obloha se dá najít skoro v každém podnikání. Jsou to většinou doplňkové služby, na kterých provozovatel trvá, ale zákazník je buď neocení, nebo si jich vůbec nevšimne.

I když je to těžké, zkuste se na svou nabídku služeb podívat očima zákazníka. Co si od vás doopravdy kupuje ? Co je pro něj důležité? A bez čeho by se byl klidně ochoten obejít? Neuvítal by třeba službu s menším komfortem, ale levnější?

Sleva je sprosté slovo.

Dobře mířené sprosté slovo může mít mimořádně úlevný účinek. Zvlášť, když se vám něco nedaří nebo si pustíte cihlu na palec. Pokud si ale zvyknete použít aspoň dvě v každé mírně rozvité větě, síla se ztrácí a účinek polevuje.

Slevy fungují úplně stejně. Jednorázově sice přitáhnou pozornost zákazníků, ale při častém opakování se z nich stane samozřejmost. A pak už nemáte jinou volbu, než slevovat a slevovat. Pro kvalitu nebo doplňkové služby už pak v takovém na cenu orientovaném systému není místo.

Takže se slevami podobně jako s peprnějšími výrazy – než je použijete, vyplatí se párkrát se pořádně nadechnout a počítat do deseti.

Mezi páně Pohlreichovými výroky se dost možná najdou i další, aplikovatelné v marketingu stejně dobře jako v kuchyni. Ve vlastním zájmu ale doufám, že minimálně jeden se na marketéry nevztahuje. Totiž, že největším nepřítelem českých kuchařů je jejich fantazie…

 

Foto TV Prima