Jak být vidět

Rozhovor s Ingrid Dach o tom, jak překonat strach být vidět a proměnit ho ve viditelnost, která prodává.

Proč se i lidé, kteří mají svému okolí co nabídnout, tak často schovávají? Musíte být vidět pořád, abyste dokázali prodávat? A jde postavit silnou osobní značku, i když jste introvert, který se ve škole radši nehlásil? Ingrid Dach učí ženy prodávat online produkty. Sama je původním povoláním vědkyně s doktorátem z fyziky a k podnikání se dostala úplnou náhodou. V rozhovoru pro Duši byznysu ukázala, že viditelnost není talent, ale dovednost, kterou se dá naučit po malých krůčcích.

Vědkyně, která nikdy nechtěla podnikat

Cesta k podnikání nebyla plán, ale shoda okolností. Ingrid byla spokojená ve vědecké kariéře, zároveň ale cítila, že ji ta kariéra v osobním životě utiskuje. Dala výpověď, odstěhovala se a hledala, jak zúročit zkušenosti z fyziky doma s dětmi. Odpovědí se staly texty pro technicky zaměřené firmy, které potřebovaly někoho, kdo umí psát zajímavě a zároveň rozumí tématu. Dnes pomáhá hlavně ženám, které chtějí to, co jim jde dobře, přetavit ve službu nebo v digitální produkt a prodávat ho online způsobem, který sedne jejich času i energii.

Roky ve výzkumu se přitom ukázaly jako nečekaná výhoda. Věda totiž učí trpělivosti a klidu, když něco nevyjde, a právě to spoustě začínajícím podnikatelům chybí. Místo nereálného očekávání, že všechno bude hned fungovat, přistupuje Ingrid k podnikání jako k sérii experimentů: první měsíce bere jako chaos, ze kterého se poučí a postupně se posouvá dál.

„Ve vědě je normální, že člověk stráví týdny, měsíce nebo i roky zkoumáním něčeho, než na to přijde. Když experiment nevyjde, nehroutíme se z toho, poučíme se. A já stejně přistupuju k podnikání.“

Kdybyste mě chtěli týrat, dejte mi za úkol video

Nejtěžší část podnikání neměla nic společného s texty ani se strategií. Byl to strach ukázat se.

„Myslela jsem si, že nikdy nebudu ta, která je aktivní na sítích, že nikdy nebudu dělat videa. Kdybyste mě chtěli týrat, dejte mi za úkol udělat video.“

Zlom přinesla silná motivace, která ani nebyla o penězích, ale o touze pomoct lidem, kteří o svém problému sami nevěděli. Bylo jí líto, kolik lidí má špatně otextované weby, a chtěla jim ukázat, jak na to. A protože se té touze nedalo odolat, rozhodla se se svým strachem něco dělat.

Laťku si zvedejte po centimetrech

Recept na strach z kamery zní jednoduše: nezačínat tam, kde končí ostatní.

„Dnes vůbec nemusíte začít tím, že mluvíte na kameru. Uděláte video, kde jenom píšete u počítače a je na vás záběr. Pak video, kde něco ukazujete a nahrajete k tomu jenom svůj hlas. A až postupně řeknete jednu větu na kameru.“

Pomáhá i jednoduchá finta, jak si snížit tlak během prvních pokusů: trénovat videa jen do telefonu nebo do stories, kde za chvilku zmizí a vidí je většinou jen vlastní komunita. Strach totiž není slabina jednotlivce, je to výchozí stav pro všechny.

„Každý má pocit, že jenom on se toho bojí a všichni ostatní se s tím narodili. Vůbec ne. Naprosto všichni se toho bojí a pro všechny je to obrovský skok z komfortu.“

Indiánský běh: nemusíte být vidět pořád stejně

Rada být pořád konzistentní často naráží na realitu. Po velké kampani nebo náročném období si člověk potřebuje odpočnout, a to je v pořádku.

„Nemusíme být vidět pořád stejným tempem. Říkám tomu indiánský běh. Není to o tom, že se úplně zastavím a nejsem vidět. Někdy vykouknu, že tady pořád jsem, ale uzpůsobuju tempo tomu, co zrovna v podnikání dělám.“

V praxi to znamená před kampaní zrychlit až do sprintu a po ní zvolnit do chůze. Ne být pořád ve špičce, protože to dlouhodobě neutáhne nikdo.

Kde a jak být vidět

Kam vlastně jít, Ingrid rozděluje na dva světy. Rychlé sítě jako Facebook, Instagram nebo LinkedIn se hodí na začátek, protože se na nich snáz tvoří obsah a rychle přinášejí zpětnou vazbu, na které se dá testovat, co funguje. Pomalejší kanály jako YouTube, blog nebo podcast mají svou cenu, ale vybudovat na nich povědomí trvá déle. Ať si člověk vybere cokoli, rozhoduje způsob, jakým síť používá.

„Sociální síť můžete používat dvěma způsoby. Buď tam nejen tvoříte obsah, ale jste i součástí komunity, odpovídáte na komentáře a zprávy. Nebo ji berete jako skladiště, kam recyklujete to, co máte jinde, hodíte to tam a čau. To druhé nikdy nebude fungovat tolik.“

Typologie DACH: každému sedí něco jiného

„Jako správný vědec jsem zkoušela najít univerzální způsob, jak by měli všichni psát texty. Myslela jsem si, že existuje. Pak jsem ale zjistila, že každému vyhovuje něco jiného.“

Typologie DACH popisuje čtyři způsoby, jak lidé přirozeně tvoří a prodávají: akční typ píšící stručně v odrážkách, hravý typ, který nesnáší nudu, citlivý typ stavějící na příbězích a emocích a hloubavý typ jdoucí po logických argumentech. Smysl je jednoduchý: každý má být vidět tím stylem, který mu jde snadno a baví ho, místo aby se nutil do formy, která mu nesedí.

Upřímný marketing a nefér výhoda

Jedno z nejsilnějších témat rozhovoru vzniklo z frustrace z přehnaných slibů, které nikdo nemůže dodržet. Ingrid proti nim staví značku postavenou na důvěře, spokojených zákaznících a dodrženém slově. Slibuje jen to, co vždycky dokáže splnit, a vědomě nepoužívá triky, které sice prodávají, ale důvěru nahlodávají.

S rostoucí konkurencí pak přichází otázka, proč mají lidé přijít zrovna k vám. Odpověď Ingrid nazývá záměrně provokativně.

„Říkám tomu nefér konkurenční výhoda. To nefér znamená, že je to něco, co tě konkurence nemůže dohnat, i kdyby chtěla. Já mám doktorát z fyziky a jsem z Mikulova, který je známý vínem. Moje konkurence se jen tak nenastěhuje do Mikulova a neudělá si doktorát z fyziky.“

Jak na viditelnost

• Přejděte k mindsetu vědce. Berte první měsíce jako experiment a nečekejte rychlé výsledky.
• Zvedejte si laťku po centimetrech. Začněte videem bez mluvení, pak přidejte hlas, teprve nakonec jednu větu na kameru.
• Trénujte a netlačte na sebe. Trénujte videa jen do telefonu nebo do stories, kde za chvilku zmizí.
• Připomeňte si, že strach mají všichni. Není to vaše slabina, je to výchozí stav pro každého.
• Zvolte tempo podle situace. Před kampaní zrychlete, po ní zvolněte.
• Začněte na rychlých sítích a používejte síť jako síť. Buďte součástí komunity, ne skladiště.
• Poznejte svůj typ a tvořte stylem, který vás baví a jde vám snadno.
• Slibujte jen to, co splníte.
• Najděte svou nefér výhodu, kterou vám nikdo neokopíruje.

Závěr: nemusíte skočit, stačí vejít

Viditelnost není talent, se kterým se člověk narodí, ani skok, který buď zvládnete, nebo ne. Je to laťka, kterou si zvedáte po malých kouscích, dokud se z nepřirozeného výstupu z komfortní zóny nestane váš vlastní styl.

„Nebojte se být vidět. Když jsem to zvládla já, obrovský introvert, který se ve škole radši nepřihlásil, i když všechno věděl, zvládnete to i vy. Postupně si zvyšujte laťku a hledejte způsob, který vám vyhovuje a na který se budete těšit.“

Celý rozhovor najdete ve videu a v podcastových aplikacích.

Chcete víc podobných rozhovorů (třeba s Michelle Losekoot, Martinem Kavkou, Jiřím Rosteckým, Tomášem Vachudou, Anetou Martinek nebo Petrou Dolejšovou)? Čekají na vás v komunitě Duše byznysu.