Proč mít finanční rezervu

Když se řekne finanční rezerva, většina lidí si představí peníze odložené na horší časy. Jenže dokud žádné horší časy nepřijdou, je snadné odkládat i její vytváření. Loňský rok mi ukázal, že to není nejlepší nápad.

Proč rezervu potřebujeme

Finanční rezerva se hodí mnohem častěji, než by se mohlo zdát. Nemusí jít hned o velkou životní katastrofu. Stačí běžné situace, které dříve či později potkají většinu živnostníků a volnonožců.

Kolísání příjmů

Většina podnikání je nějakým způsobem sezónní. Jsou měsíce, kdy nestíháte, a jiné, kdy práce výrazně ubude. Finanční rezerva vám pomůže překlenout slabší období bez zbytečného stresu.

Ztráta významného klienta

Pokud máte jednoho nebo dva velké klienty, může odchod jednoho z nich znamenat citelný zásah do příjmů. Osobně doporučuju zpozornět, kdykoli příjem od největšího klienta přesáhne 20 % celkových tržeb. Finanční rezerva vám v takové chvíli koupí čas na hledání nových zakázek nebo vytvoření nového zdroje příjmů.

Nezaplacené faktury

Už se vám stalo, že vám klient zaplatil pozdě? Nebo vůbec? Tuhle zkušenost má taky většina freelancerů včetně mě. S dostatečnou rezervou vás ani několik opožděných faktur nedostane do problémů.

Zdravotní problémy

Když jste zároveň majitelem i hlavní pracovní silou svého podnikání, může nemoc nebo úraz znamenat okamžitý výpadek příjmů. Finanční rezerva vám dá prostor soustředit se na léčbu místo toho, abyste řešili, z čeho příští měsíc zaplatíte účty.

Neočekávané výdaje

Jste grafik, copywriter nebo tvůrce webů? Když vám přestane fungovat počítač, bez něj toho moc neuděláte. Díky finanční rezervě si můžete dovolit takovou situaci vyřešit hned, aniž byste sahali po půjčce.

Rezerva není jen pro horší časy

O finanční rezervě se nejčastěji mluví jako o ochraně pro situace, kdy se něco pokazí. Jenže podle mě má ještě jeden důležitý přínos. Díky ní můžete ve větší míře podnikat podle sebe, a ne podle toho, kolik peněz zrovna máte na účtu.

To znamená třeba mít možnost:

• odmítnout klienta, se kterým nechcete spolupracovat,
• vyzkoušet vyšší ceny,
• věnovat měsíc tvorbě nového produktu nebo služby,
• dopřát si delší dovolenou a odpočinout si,
• investovat do rozvoje podnikání i ve chvíli, kdy ostatní šetří.

Finanční rezerva tedy není jen ochrana před průšvihem, ale především nástroj podnikatelské svobody.

Mít rezervu považuju pro každého pokročilého podnikatele za naprostou nutnost. Teď si třeba dám trochu pracovně volnější léto, spíše než klientskou práci budu dělat na svých projektech a vzdělávat se, a to můžu právě díky rezervě. Takže ji nemám jenom na horší časy, ale i na vědomé rozhodnutí, že ji použiju více strategicky v můj prospěch.

Zbyšek Nádeník, specialista na UX a zvyšování konverzního poměru

Jak velká rezerva je potřeba

Odborníci v různých internetových článcích doporučují jako rezervu držet částku odpovídající 3 až 6násobku měsíčních výdajů. Podle mě je to málo.

Samozřejmě alespoň nějaká rezerva je lepší než žádná. Ale odborníci jednak vycházejí z nutných výdajů a ne z běžného životního standardu. Jednak většina situací, na které je určená, tak krátkou dobu prostě netrvá.

Můj muž je také živnostník. Loni prodělal Hodgkinův lymfom a pět měsíců se léčil chemoterapií. Další tři měsíce trvala rekonvalescence, takže než se mohl začít opatrně vracet k práci, uplynulo celkem osm měsíců.

Zcela v duchu Murphyho zákonů nám do toho týden před Vánoci odešla lednička, porouchala se pračka a začal téct kotel.

Měli jsme rezervu přibližně na šest měsíců. Stačila nám jen díky tomu, že jsem po celou dobu manželovy léčby mohla dál pracovat. Kdybych z jakéhokoli důvodu vypadla i já, nestačila by.

Po téhle zkušenosti bych se jako podnikatelka cítila mnohem klidněji s rezervou alespoň na rok. A podobnou zkušenost mám i z rozhovorů s dalšími freelancery a živnostníky.

Nespoléhejte na stát

Možná vás napadá, že podobné situace přece řeší nemocenské pojištění. Jenže u OSVČ to není tak jednoduché. Nemocenské pojištění je u nás dobrovolné a platí si ho jen 13,7 % z celkového počtu OSVČ, kteří mají podnikání jako hlavní činnost. To představuje zhruba 101 000 osob (zdroj).

Proč je pojištěných volnonožců tak málo? Protože se to nevyplatí. U běžné nemoci, která trvá týden nebo deset dní, nemocenskou vůbec nedostanete. Vyplácí se až od 15. dne pracovní neschopnosti. A při minimální záloze navíc činí za první měsíc jen několik tisíc korun.

Nemocenská mi dává smysl ve dvou případech:

• Když se chystáte na mateřskou. V tom případě musíte být pojištění alespoň 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na mateřskou a současně musí vaše nemocenském pojištění trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech.
• Jakmile se objeví vážnější zdravotní potíže. V takovém případě bych nečekala na definitivní diagnózu a k nemocenskému pojištění se přihlásila co nejdřív. Nárok na nemocenskou dávku totiž vzniká až po třech měsících pojištění. Nejde ani tak o dávku samotnou, ale o to, že když jste na neschopence celý kalendářní měsíc, nemusíte platit sociální a zdravotní pojištění.

Mého muže jeho praktická lékařka několik měsíců ujišťovala, že mu nic není. Nemocenskou si začal platit až ve chvíli, kdy bylo jasné, že je skutečně závažně nemocný. Takže většinu nemoci sociální a zdravotní pojištění platil a dávky čerpal jen necelé 4 měsíce. O to důležitější pro nás byla právě finanční rezerva.

Na výdajích moc neušetříte

Myslela jsem si, že některé podnikatelské výdaje v případě nemoci prostě odpadnou. Ale takových položek je překvapivě málo. Kvůli tomu, že jste nemocní, nepřestanete platit domény, hosting ani internet. Software a on-line služby většinou máte předplacené na rok a že jste je třeba půl roku vůbec nevyužívali, nikoho nezajímá.

Schválně si projděte svoje firemní výdaje. Nejspíš zjistíte podobnou věc. My jsme zredukovali v podstatě jenom reklamu a účetní služby, ostatní běželo dál. Pokud existuje naděje, že se k podnikání budete vracet, nedává smysl vypínat web. Zbytečně byste přišli o pozice ve vyhledávačích a návrat k podnikání by pak mohl být mnohem obtížnější.

Když jste nemocní, některé výdaje samozřejmě zmizí. Třeba nepojedete na dovolenou. Na druhou stranu se objeví nové, se kterými jste vůbec nepočítali. Můj muž měl během chemoterapie výrazně oslabenou imunitu, takže jsme museli dodržovat v podstatě karanténní režim. Žádné potkávání s lidmi, žádné supermarkety, žádná MHD. Zato přibyly výdaje za on-line dovážku potravin, benzín a parkování v nemocnici. I s tím je potřeba při vytváření rezervy počítat.

Jak s rezervou pracovat

• Spočítejte si pravidelné výdaje. Jen tak zjistíte, jak velkou rezervu vlastně potřebujete.
• Odkládejte si pravidelně. Alespoň malou částku každý měsíc. Ideálně dřív, než zbývající peníze utratíte za něco jiného.
• Počítejte se sezónností. Myslete na to, že si v silnějších měsících musíte vydělat na ty slabší.
• Když do rezervy sáhnete, znovu ji doplňte. A berte to jako jednu z finančních priorit.
• Rezervu mějte na spořicím účtu. Inflaci sice úplně neporazíte, ale peníze budete mít kdykoli k dispozici. Zároveň je oddělíte od rozpočtu na běžné výdaje.
• Nespoléhejte jen na rezervu. Dobře nastavené komerční pojištění může v případě vážné nemoci nebo úrazu výrazně pomoct.

S rezervou podle sebe

Finanční rezervu jsem dřív vnímala hlavně jako pojistku pro případ, že se něco pokazí. Po uplynulém roce ji beru jinak. Je pro mě běžnou součástí podnikání.

Pomůže překlenout nemoc, výpadek příjmů nebo nečekané výdaje. Stejně důležité ale je, že vám umožní podnikat podle sebe. Nemusíte přijmout každou zakázku jen proto, že potřebujete zaplatit složenky. Můžete investovat do rozvoje, vytvořit novou službu nebo si vědomě vyhradit čas na vlastní projekty.

Finanční rezerva podle mě není známkou přehnané opatrnosti. Je to nástroj, který pomáhá podnikat dlouhodobě, s větším klidem a podle sebe.

Foto: Kaboompics