Podnikatel. Těsně po revoluci to slovo vyvolávalo celkem jasnou představu. Věčně uhoněný chlápek ve fialovém saku, který tráví denně 14 – 16 hodin v práci, má vysoký krevní tlak a sklony k obezitě. Není divu – nestíhá jíst, protože je věčně na cestách nebo v kanceláři. Na rodinu ani na koníčky nemá čas; vydělává prachy. Jenže doba se mění. A s ní i obraz podnikání. Jak?

Firma nemusí být velká. Každý rok přibývá nezávislých profesionálů, živnostníků a drobných firmiček. Chris Guillebeau tomu v knize Startup za pakatel říká mikrobyznysová revoluce. Podnikat může každý, kdo k tomu má trochu vlohy a hlavně chuť. Nebo to aspoň zkusit.

Kancelář? A na co? Stačí vzít notebook nebo chytrý telefon… a vyrazit třeba do kavárny, do coworkingu, do lesa nebo na pískoviště. Podnikat se dá kdekoli, kde chytíte internet, nebo aspoň telefonní signál.

Mít rodinu je v pořádku. Podnikat s malými dětmi? Nebo dokonce rozjet firmu na mateřské? Co byla dřív utopie, je dnes realita. Není potřeba volit mezi rodinou a prací, když chcete oboje. Přibývá i rodinných firem a mnozí odcházejí na volnou nohu právě proto, aby mohli se svými blízkými trávit více času.

Všichni vědí všechno. Jak píše Daniel H. Pink v knize Prodávat je lidské, dříve byl obchod postaven na informační asymetrii. Prodejci věděli víc než zákazníci. Díky internetu mají obě strany stejný přístup k informacím. Prodáváte díky tomu, kdo jste, ne co víte.

Úspěšný = zdravý. Obětovat zdraví pro práci kdysi jaksi patřilo k dobrému tónu. Infarkty, mrtvice, záněty žlučníku, žaludeční vředy a jiné tzv. civilizační choroby podnikatele navštěvovaly častěji než přiznání k DPH. Dnes je normální nekouřit, sportovat a hlídat si jídelníček. A právě podnikatelé často patří k propagátorům zdravého životního stylu.

Konkurenční boj skončil. Dohnat, předehnat, porazit, smést z povrchu zemského. Tenhle postup už na dnešní konkurenci nefunguje. Větší smysl dává spolupráce. Zapojovat se do společných projektů, chodit spolu na pivo a navzájem si doporučovat klienty. Nebo si myšlenku konkurence vůbec nepřipouštět.

Peníze nestačí. Vydělat první milion. Splatit dluhy. Rychle zbohatnout. Expandovat. Takhle nějak vypadal úspěšný podnikatelský scénář. Pár lidí odpadlo po cestě, ale ještě hůř na tom vlastně byli ti, kterým se podařilo cíle dosáhnout. Najednou zjistili, že truhla, kterou se tolik let snažili vykopat, je prázdná. A do další vize už přidali i jiné hodnoty.

Autenticita se cení. Chováte kočky? Amatérsky fotíte? Zpíváte v rockové kapele? Nebo se svými dětmi připravujete hravé snídaně? Koníčky a zájmy už dávno nejsou něčím, co správný profesionál nechává za dveřmi kanceláře. Namísto toho dodávají podnikání šťávu a leckdy i pomáhají získat nové zákazníky.

Klasická reklama je na ústupu. Proklamace, za jejichž zveřejnění je potřeba někomu platit, přivádějí stále méně zákazníků. A tak kdysi nezastupitelnou roli reklamy přejímají jiné nástroje. Word of Mouth, content marketing, networking. Své podnikání ale hlavně propagujeme tím, jak žijeme.

Podnikání je cesta. Rozjet vlastní byznys už není v rozporu se spiritualitou, osobním rozvojem nebo duchovním hledáním. Naopak může být cestou k vnitřní svobodě, rovnováze a smyslu. Žebříkem k něčemu, co nás přesahuje. Optikou, díky níž vidíme dál. Nástrojem podpory ostatním. Něčím, co duši nežere, ale plní.

Alespoň já svůj byznys takhle vnímám. A v podobném duchu ho pomáhám nastavovat i svým klientům.

Jak to s podnikáním máte vy?

Foto: Francois