Introjekty jsou nekriticky přejaté kladné nebo záporné názory, postoje, vztahy, hodnoty a vzorce chování, které člověka mohou ovlivňovat po celý život.

Většinu introjektů získáváme v dětství, nejčastěji od rodičů, učitelů nebo lidí, které pokládáme za vzor. Rodiče nám je většinou předávají v dobré víře, že nám budou v životě užitečné. Podobně je sami kdysi získali od svých rodičů. A ti zase od svých.

Dalším bohatým zdrojem introjektů je lidová slovesnost. Objevují se v pohádkách, bajkách, příslovích a zaběhnutých pracovních postupech. Jakmile slyšíte, že „tohle se odjakživa dělá takhle“, můžete si být jisti, že máte tu čest právě s introjektem.

Ne všechny introjekty jsou nutně špatné. Některé je dokonce docela užitečné mít. Třeba že je dobré zdravit sousedy, při zívání si dávat ruku před pusu a v mrazu nechodit ven bez čepice.

Potíž nastává, když nám vžitá přesvědčení brání žít spokojený život, nebo dosáhnout toho, co chceme. Nejčastěji jde o introjekty, spojené s penězi, podnikáním nebo vlastní hodnotou.

1. Bez práce nejsou koláče

Tohle je patrně nejrozšířenější podnikatelský introjekt. Jinými slovy říká, že na to, abychom vydělali peníze, musíme dřít v potu tváře. A když jsme se dost nenadřeli, nezasloužíme si odměnu. Právě on může být důvodem, proč vám dělá potíže prodávat něco nehmotného, třeba e-booky, členství nebo licence. Nebo proč se zdráháte si říct víc za vaše poradenské služby.

2. Peníze jsou špinavé

„Nestrkej to do pusy, je to plné bacilů!“ Malé dítě zkoumá svět všemi smysly. A často se snaží „ochutnat“ i mince nebo bankovky. Rodič pak ve snaze chránit potomka před nákazou nevědomky vytvoří spojení peníze = fuj. V dospělosti to pak vede k tomu, že se vydělaných peněz snažíme co nejdříve zbavit.

3. Bohatí lidé jsou zlí

Zrovna tohle je příklad introjektu, který získáváme z pohádek. Trautenberk, statkář Pandrhola, řezník Krkovička nebo Knížepán z Rumcajse. Všechny spojuje to, že jsou bohatí. A ani jednoho byste si nejspíš nevytkli za morální vzor. Není divu, že si to nevinná dětská mysl spojí. Řešení je snadné: nikdy nezbohatnout.

4. Peníze kazí charakter a nevedou ke štěstí

Předchozí bod jaksi předpokládá, že bohatí lidé se špatnými už rodí. Podle tohohle mají peníze moc ze slušných lidí lumpy udělat. V praxi to pak vypadá tak, že máme určitou pomyslnou hranici, kde začíná bohatství. A tu se snažíme nepřekročit. Cílů založených na zvýšení obratu nebo zisku se pak nedaří dosáhnout. Náhle získané peníze „navíc“ se zase rychle rozkutálejí.

5. U nás v rodině nemáme peníze

Být z chudé rodiny je v pořádku. Chudoba cti netratí, říká další oblíbené přísloví. Potíž je, když se svými předky držíme basu do té míry, že nás to nepustí na vyšší pozici, k vyšším cenám a lukrativnějším zakázkám.

6. Řeknu si o peníze, až…

Až dodělám vysokou školu, až se vdám, až budu mít 5 let praxe, až nashromáždím 20 referencí, až budu mít v provozu webové stránky… Zvídavá podnikatelská mysl si za ono „až“ dokáže doplnit prakticky cokoliv. Vtip je v tom, že zvýšení ceny odkládáme a odkládáme. A když kýžený okamžik nastane, najdeme si zase další „až“.

7. V Praze je draze

Ačkoli to zní perfektně racionálně, i tohle je introjekt. Častěji má trochu jinou podobu. U nás v … (doplňte jakýkoli jiný místní název kromě hlavního města) si nemůžu říct stejnou cenu jako v Praze. V tom, že říct si o vyšší cenu je neslušné, tak utvrzujete nejenom sebe, ale i své zákazníky.

8. Když budu mít peníze, něco se stane

Některé introjekty se předávají z generace na generaci. Na začátku je váš předek, který vydělal nějaké peníze, a pak o ně náhle přišel. Za války, vlivem znárodnění nebo při měnové reformě. Jeho odkaz se pak zhmotní v podobě strachu, že každý další finanční úspěch opět přinese něco hrozného.

9. Peníze už jsem překonal/a

Tohle je přesvědčení, rozšířené zejména v neziskovkách a u nejrůznějších terapeutů a poskytovatelů spirituálních služeb. Spočívá v pocitu, že peníze jsou věcí pozemského světa, kterou si není dobré špinit auru. Peníze si od zákazníků neberete do ruky, ale necháváte je je vkládat třeba do košíčku. Výsledkem může být pocit, že si vás okolí neváží a peníze se vám vyhýbají obloukem.

10. Nejsem dost dobrý/á

Tohle je doslova praotec (nebo spíš pramáti?) všech introjektů. Hluboko uvnitř si říkáte, že za to nestojíte. Nezasloužíte si peníze, lásku ani úspěch. A ostatní to přece musí jasně vidět. Takže se zase spokojíte s nižším honorářem.

Jak s introjekty pracovat

Rozhodně nezačínejte tím, že si uděláte seznam všech introjektů, které kdy ovládaly vaše podvědomí. Od dalšího postupu by vás to mohlo spolehlivě odradit. Takže si místo toho vyberte jeden, který vám ve vašem současném životě vadí nejvíc.

Napište ho na kousek papíru a spalte. Zatímco sledujete, jak papírek pohlcují plameny, představujte si, jak od vás introjekt odchází a navždy se ho zbavujete.

Negativní přesvědčení je pak třeba nahradit pozitivním. Takže ho přeformulujte na pravý opak. Místo „peněz není nikdy dost“ získáte „mám tolik, kolik potřebuji“. „Peníze kazí charakter“ se změní v „je pro mě bezpečné mít peníze“.

Novou formulaci umístěte někam, kde ji budete pravidelně potkávat. Třeba na zrcadlo, jako záložku do knížky nebo na plochu v počítači. Během několika dnů nebo týdnů se váš vztah k penězům začne měnit. A vy uvidíte první výsledky.

Který introjekt je právě aktuální pro vás? A jak s ním pracujete? Podělte se, prosím, v komentářích.

Foto: SplitShire