„Dělat kurzy? Mluvit před lidmi není nic pro mě.“ „Já bych tu knihu napsal, ale vůbec na to nemám čas.“ „Tu přihlášku nemá smysl podávat, stejně to nevyjde.“ „Nestihnu to odevzdat včas.“ „Na takový produkt nejsou zákazníci.“ Takovou samomluvu občas vedeme všichni. Ale není za tím ani nedostatek času, ani schopností, ba ani zákazníků. Důvod je docela jiný – totiž strach.
Nějaký ten strach máme všichni. Většina z nich nezmizí jen proto, že začnete podnikat. Naopak si zároveň s živnostenským listem vyzvednete ještě nějaké další. Třeba těhle pět:
1. Strach z neúspěchu
Že to nevyjde, je pravděpodobně největší a nejčastější ze všech podnikatelských obav. Launch produktu se nepovede, o novou službu nebude zájem, reklama nezafunguje a finance nebudou stačit. Za tím vším je ještě jeden hlubší strach – totiž že na to nemám. A laťka je výš, než kam dokážu vyskočit.
2. Strach z úspěchu
Ačkoli to zní paradoxně, stejnou sílu může mít obava, že se naše sny vyplní. Nepřekvapivě trápí častěji ženy – podnikatelky. „Co když mi úspěch stoupne do hlavy a zblbnu? Sousedi mi budou závidět a přátelé se přestanou ozývat. Nemluvě o tom, co úspěch udělá s partnerským vztahem…“
3. Strach být vidět
Podnikat znamená jít s vlastní kůží na trh. Komunikovat se zákazníky, odpovídat novinářům, a často i čelit námitkám a na veřejnosti hájit svou vizi, produkt nebo značku. Postavit se tváří v tvář publiku a namířit na sebe reflektor. A riskovat, že naše geniální nápady a úsilí nikdo nepochopí.
4. Strach z odmítnutí
NE. Tak krátké slovo, a kolik zklamání může přinést. Přitom způsob, jak se mu vyhnout, je docela jednoduchý: vůbec se nezeptat. Jenže se tím zároveň připravujeme o možnost slyšet ANO. Protože dobře víme, jaké to je, dělá nám potíže říkat NE i druhým. A tak se zaplétáme do situací, zakázek a závazků, do kterých jsme se nikdy neměli dostat.
5. Strach udělat chybu
Perfekcionismus i takzvaný writer´s block, čili neschopnost psát, mají stejný kořen. Totiž obavu, že naše práce nebude dost dobrá. Bojíme se uvést na trh nedokonalý produkt. Tak mnohdy ladíme a pilujeme, i když jsme své dílo nebo výrobek už měli dávno vypustit do světa.
Jak se strachem pracovat?
„Strach znamená setrvávání v určité jistotě, třebaže nepříjemné, ale svým způsobem bezpečné,“ říká lektorka seminářů o strachu Eva Kaňáková.
„Víme, co můžeme čekat. Zatímco to, co neznáme, je pro nás nejisté, a proto i nebezpečné. Dostat se z toho ven můžeme, když si uvědomíme, jakou výhodu nám setrvávání přináší. Respektive co nemusíme dělat nebo v čem můžeme pokračovat i nadále, beze strachu.“
„Důležité je uvědomit si, čeho se bojíme, rozhodnout se, co s tím, a pak to skutečně udělat,“ doplňuje.
Dostaňte strach z hlavy
Bernadette Doyle radí sepsat si všechny strachy a pochybnosti na jeden papír, a ten pak spálit, roztrhat na malé kousíčky, nebo hodit do řeky. Díky tomu se vám uvolní myšlenková kapacita. A budete se cítit líp.
Zapojte strach do práce
Strach může být i pozitivní. Třeba když nám zabrání vydat se v noci potemnělým parkem, nebo si vzít na podnikání příliš velký úvěr. Stejně tak nás může motivovat k pečlivější přípravě a lepším výkonům.
Ještě jednu věc umí mysl plná strachu dobře: vymýšlet katastrofické scénáře. Kdykoli se bojíte, položte si otázku: Co všechno se může po…kazit? Jaké chyby mohou nastat? Zjištěná slabá místa pak využijte k dokonalejšímu plánování.
Konzumujte strach v malých dávkách
Tomu, čeho se bojíte, se vyplatí se systematicky vystavovat. Pomalu, opatrně, ale pravidelně. Stresuje vás komunikace s neznámými lidmi? Zkuste se každý den na ulici zeptat jednoho člověka na cestu nebo kolik je hodin. Máte strach z veřejných vystoupení? Začněte proslovem pro pár přátel či kolegů a postupně přidávejte.
A jak zacházíte se strachem vy? Na vaše tipy se těším v komentářích.
Foto: Hartwig HKD
Dobrý článek! Potřeboval jsem si to připomenout a zamyslet se. Díky. :)
Důležité je uvědomit si, že všechny katastrofické scénáře jsou jen mentální projekce (aka vzdušné zámky) a podívat se zpět na to, co už jste zažili, a že se málokdy nebo spíš vůbec takový katastrofický scénář doopravdy neuskutečnil.
Také pomáhá vytvořit si plán úkolu a rozdělit si velký úkol na menší části, které jsou splnitelné. Zabráníte pak panice z toho „co všechno se musí udělat a padá to na mne“. Odškrtávání ze seznamu se zdá možná banální, ale pomáhá to. ;)
Bohužel dost často máme strach z toho udělat chybu, protože nás přece drilovali k nejlepším výsledkům (hlavně jedničky, jedničky). Ve skutečnosti si z chyb odnesete daleko víc zkušeností než z toho co se prostě povedlo. Chyby dělá každý a jsou nutné k vývoji a sebeuvědomění.
No a nakonec je na zamyšlení a uvědomění si, že ostatní přikládají naší osobě a její počínání daleko menší význam než my sami, už proto, že mají dost svých problémů.
Hezký den beze strachu…
Díky moc za sdílení. Odškrtávání mi taky pomáhá :-)
Dobrý večer, hezký článek! Ale ještě bych ráda doplnila – z vlastní zkušenosti vím, že strach se dá také „vychovat“. Totiž když rodiče, nedej bože pedagogové dítku neustále říkají, že je nemožné, neschopné, malé, tlusté nebo naopak vyčouhlé párátko, zbrklé, nepozorné, dyslektické – tudíž ne tak chytré jako ostatní, „levé“ atd.. je to nejlepší cesta, jak človíček – možný budoucí podnikatel získá nejistotu v sebe sama a strach z toho, že neuspěje. A s tím se strašně těžko pracuje a ještě hůř zbavuje.
Přeji pěkné dny a zdravím :-)
Díky moc za doplnění!